Karta na pultu bývá jedno tělo se dvěma technologiemi najednou, QR kódem i čipem NFC, protože to tak dělá skoro každý dodavatel na trhu. Otázka tedy nezní, kterou z nich zvolit, ale jestli se dá spolehnout na tu s čipem tam, kde bude karta doopravdy stát.
Odpověď totiž nezávisí na ceně ani na značce, ale na pultu samotném: na kovu, na tom, jak blízko se k němu telefon dostane, a na tom, jestli má host NFC vůbec zapnuté. Shrnutí u nadpisu říká, kde se to láme, zbytek stránky říká proč, s čísly, která jsme sami prověřili u dodavatelů.
Jak přiložení a skenování skutečně fungují
QR kód host naskenuje foťákem, telefon mu nabídne odkaz a je hotovo. Přečte ho úplně každý telefon s foťákem, chytrý i starší.
NFC čte jinak. Host telefon jen přiloží ke kartě, telefon si čip přečte sám a otevře odkaz, který je v něm zapsaný. Musí ale mít NFC v telefonu, mít ho zapnuté a dostat se ke kartě dost blízko, a část lidí ho má v nastavení vypnuté.
Levnější série navíc občas nesou čip Fudan F08 místo pravého NTAG, protože je to klon za zlomek ceny. Takový čip po přiložení k iPhonu odkaz vůbec neotevře, takže sérii otestovanou jen na jednom Androidu riziko klonu vůbec neukáže.
Dosah čipu, a co s ním udělá kov na pultu
NFC znamená doslova blízké pole. Největší čip, jaký jsme u dodavatelů prověřili, tag o straně 38 mm zapuštěný pod 3 mm plexi, čte na 51 až 60 mm, menší 22mm tag za stejnou cenu jen na zhruba 20 mm, tedy telefon musí být skoro na kartě. QR se čte foťákem, který zaostří z jakékoli rozumné vzdálenosti, takže host nemíří na milimetr přesně.
Na kovovém pultu, kase nebo stojánku NFC nefunguje vůbec, kov signál rozladí. Řeší se to antikovovou variantou čipu, podle prověřených cen zhruba čtyřikrát dražší, nebo podložkou, která kartu od kovu odsune o pár centimetrů. QR na stejném kovu čte dál bez jediné úpravy.
Kdo má pult z nerezu nebo poplastovanou kovovou desku, NFC bez úpravy fungovat nebude, ať kartu na něm postaví kamkoli.
Zamčený čip a natištěný inkoust jsou napevno
Čip v kartě jde po výrobě zamknout do režimu jen pro čtení. Nezamčený čip typu NTAG213 nebo NTAG215 přepíšete telefonem sami, zdarma, za deset vteřin. Jakmile je ale zamčený, zůstává zamčený navždy, nevrátí to zpátky žádná aplikace ani dodavatel.
QR kód je na tom hůř, protože u něj ta volba vůbec neexistuje. Je to inkoust na plastu, a inkoust se přepsat nedá, ať byl kód „zamčený“, nebo ne, ten pojem u tisku ani nedává smysl. Cíl karty je tedy hotový navždy ve chvíli, kdy vyjde z tiskárny.
Druhou šanci tak může dát jen NFC, a to jen tehdy, když se předem zeptáte, jestli čip dorazí odemčený. QR ji nedá nikdy.
Jeden kód na stovce karet, a dvě provozovny
Čip se do karty zapisuje po kusech, takže i sto karet se stejným vzhledem může mít každá jiný odkaz, aniž by to stálo cokoli navíc. QR kód se naopak tiskne v jedné dávce a bez zvláštní objednávky nese celá dávka stejný obrázek.
Sto karet se stejným kódem pak znamená, že server po naskenování nepozná, jestli zákazník stojí ve vaší kavárně, nebo v holičství o dvě ulice dál. Tapnutí by čip s vlastním obsahem zachránil, ale QR by zůstal slepý, a QR je záloha pro každý telefon bez NFC, takže slepý být nesmí.
Řeší se to jen tak, že se QR tiskne variabilně, jiný obrázek na každém kuse. Je to jediná věc, kterou po dodavateli musíte chtít navíc, a ne každý ji umí.
Je rozdíl mezi QR kódem na Google recenzi a běžným?
Ne. QR kód je jen obrázek, který nese text, v tomhle případě odkaz. Google žádný zvláštní formát nemá: jeho vlastní nápověda k tomu, jak recenzní kód udělat, se jmenuje prostě „Vytvoření odkazu nebo QR kódu k požádání o recenze“ a nabídne ho ve třech krocích přímo ve Firemním profilu, zdarma, s jedním omezením.
„V současné době lze QR kódy recenzí generovat pouze v prohlížeči na počítači, nikoli na mobilních zařízeních.“
Nápověda Firemního profilu Google, čteno 28. 8. 2026
Kód vygenerovaný Googlem a kód z jakéhokoli jiného generátoru, který dostane na vstupu stejný odkaz, vedou na to samé místo úplně stejně. Rozdíl je jen v tom, odkud kód pochází a jestli ho po vytištění ještě jde změnit.
Kolik hostů zvolí které, a proč to nepíšeme
Tady by mělo být číslo, kolik hostů zvolí přiložení a kolik skenování, a poctivá odpověď je, že ho nemáme. Naše knihy zatím nemají dost karet v provozu, aby z podílu dávalo smysl počítat číslo, a napsat ho i tak by znamenalo předstírat přesnost, kterou nemáme.
Kdokoli takové číslo publikuje, stojí za to zeptat se ho, z kolika provozoven ho spočítal. Rozdíl mezi kavárnou s kovovým pultem, kde NFC nefunguje vůbec, a recepcí hotelu s dřevěným pultem, kde funguje bez potíží, je tak velký, že jedno číslo přes obě dohromady neřekne nic o tom, co čeká vás.
Co to stojí, a co nabízí naše karta
QR kód, který si vytisknete sami, nestojí prakticky nic. Cokoli s čipem uvnitř je vždycky vyrobený kus: hotové destičky s oběma technologiemi se v Česku prodávají v řádu stovek korun za kus, prázdné panely na vlastní grafiku od zahraničních dodavatelů v řádu desítek korun za kus při objednávce ve stovkách kusů. Cena tedy neradí, jestli NFC chtít, protože ho většina hotových karet stejně nese vedle QR kódu automaticky.
Karta, kterou prodáváme, nese obojí, QR kód i NFC čip, a obojí vede na naši vlastní adresu, ne rovnou na Google, takže se dá cíl kdykoli přesměrovat bez ohledu na to, jestli je čip zamčený. Každý kus má vlastní kód, takže dvě provozovny nikdy neuvidí jedno číslo za druhé.
Licenční rok stojí 4 990 Kč, instalace karty na pult je jednorázová 499 Kč, a karta je součástí licence, ne cena za kus navíc. Přesný přehled je na ceníku.
Než cokoli koupíte, projděte si na stránce o NFC kartě čtyři otázky na dodavatele a pětikusovou přejímku, které fungují u karty od kohokoli. Bezplatný postup, jak si QR kód i odkaz udělat sami z počítače, popisuje samostatná stránka, a jak karta na pultu zapadá do zbytku sbírání recenzí, ukazuje stránka o kartě na recenze.
Zdroje
Každá citace na této stránce pochází z jednoho z těchto míst a byla přečtena 28. srpna 2026. Odkaz vede na původní zdroj, ne na náš výtah.