Odpovědi rozhodnou, jestli karta vydrží rok, půjde použít znovu a pozná, odkud přišla.
Karty na Google recenze prodává v Česku spousta lidí, ať už jim říkají karta, destička, cedulka nebo stojánek. Zvenčí vypadají skoro všechny stejně: kus plastu nebo dřeva, QR kód, nálepka NFC. Rozdíly jsou uvnitř a projeví se až po pár stovkách kusů, kdy zjistíte, že se čip nedá přepsat, že kódy jsou na všech kartách stejné, nebo že karta na kovovém pultu nefunguje.
Tahle stránka je seznam otázek, které se vyplatí položit komukoliv, od koho karty kupujete, i kdyby to nebyl nikdo od nás. Odpovědi rozhodnou, jestli vám karta vydrží rok, jestli půjde použít znovu, a jestli vůbec pozná, na které provozovně se skenuje.
A jedna věc navíc, kterou většina takových návodů vynechá: i karta koupená úplně správně pořád neumí některé věci sama o sobě. Je to poslední část textu, a je to důvod, proč nekončí u čtyř otázek na dodavatele.
Na kartě jsou dvě věci, které dělají totéž. QR kód otevře fotoaparátem kdokoliv, na jakémkoliv telefonu. NFC čtení stačí přiložit, ale funguje jen tam, kde je zapnuté. Na iPhonu je zapnuté vždycky, na Androidu je to přepínač, který má většina lidí zapnutý.
Kdo NFC nemá nebo ho má vypnuté, použije QR a nepozná rozdíl. Proto na kartě patří obojí. Karta jenom s NFC vyřadí část hostů, a nikdo z nich to neřekne.
Odkaz i QR kód na recenzi umí vygenerovat i samotný Google, přímo ve správě profilu, a je to zdarma. Jenže:
„V současné době lze QR kódy recenzí generovat pouze v prohlížeči na počítači, nikoli na mobilních zařízeních.“
Nápověda Firemního profilu Google, čteno 28. 8. 2026
Kdo to zkouší z mobilu, kód neuvidí a usoudí, že to nejde. Z počítače to jde za pár minut, celý postup je na stránce o bezplatném QR kódu. Karta dává smysl ve chvíli, kdy chcete kód na pultu, ne na papíře za pokladnou, a chcete vědět, kdo si ho skenuje.
Zkušenost, ne pravidlo, ale platí skoro všude: karta má být tam, kde host stojí a chvíli čeká, ve výšce, kde na ni vidí shora.
Nefunguje ve výloze, na dveřích, na zdi za obsluhou, ani v držáku s letáky: všude tam kolem ní člověk jen projde.
A jedna fyzická věc, kterou nikdo nečeká: kov. NFC nefunguje, když čip leží přímo na kovu, signál se rozladí a telefon kartu nepřečte. Řeší to podložka pod kartou, nebo pár centimetrů vedle. QR kód na stejném místě čte dál bez problémů, kovu se netýká, vadí jen NFC.
1. Je v kartě pravý čip NTAG, nebo klon? Standard je NTAG213 nebo NTAG215. Levnější karty občas nesou čip Fudan F08, klon, který se s částí telefonů nepohodne. Chtějte typ čipu napsaný v nabídce, ne slovně po telefonu.
2. Je čip zamčený? Čip jde po zápisu zamknout do režimu jen pro čtení, a zamčený už nikdy nepřepíšete. Chtějte čip nezamčený, ušetří vám to celou sérii, kdyby se odkaz nebo dodavatel časem změnil.
3. Je QR kód na každém kuse jiný? Vytištěný kód se přepsat nedá. Když je na všech kartách stejný, server po naskenování nepozná, ze které karty a z které provozovny to přišlo. Variabilní tisk, jiný kód na každém kuse, je jediná věc, kterou po dodavateli opravdu potřebujete navíc.
4. Kam ten QR kód vede? Když vede přímo na formulář recenze, je karta hotová a neměnná, i při stěhování nebo změně názvu podniku. Když vede na adresu dodavatele, dá se cíl kdykoliv přesměrovat, ale jen pokud vám to dodavatel nechá i po zaplacení.
K otázce dvě je dobré vědět ještě jedno: NTAG213 i NTAG215 jsou přepisovatelné zdarma, aplikací NFC Tools na iOS i Androidu. Přiložíte telefon, zapíšete adresu, deset vteřin na kus. Nepotřebujete dodavatele, který rozumí vašim odkazům, jen toho, kdo dodá pravý nezamčený čip a vytiskne QR. Co přepsat nejde, je inkoust, proto je ze všech čtyř otázek nejdůležitější ta třetí.
Nekontrolujte celou sérii, ale ani nulu kusů. Pět stačí a odhalí skoro všechno, co se odhalit dá.
Deset minut, a ušetří to hádku, kterou byste jinak vedli za půl roku s nikým.
Čtyři otázky výš vyřeší, aby karta fungovala a šla použít znovu. Nevyřeší tři věci, které nezávisí na dodavateli, ale na tom, co je na druhém konci odkazu, a je poctivé je napsat rovnou.
Karta sama neřekne, kde se skenovala. I s jiným kódem na každém kuse potřebujete něco, co ty kódy čte a zapisuje, jinak víte jenom to, že karta existuje, ne že si jí někdo všiml.
Karta sama nenabídne nespokojenému hostovi jinou cestu než veřejnou recenzi. Kdo nechce napsat jednu hvězdu, kterou uvidí každý, nemá kam jinam jít, a tak nenapíše nic. Karta se navíc nedá počítat, pokud ji nikdo nepočítá: naskenování samo o sobě nikde nezůstane zapsané.
Platí to o kartě od kohokoliv, i o té od nás. Je to vlastnost objektu, ne chyba dodavatele, a stojí za to to vědět dřív, než budete čekat, že vám kus plastu řekne něco, co může říct jenom systém za ním.
Děláme přesně to, co je popsané výš, a doplňujeme to, co karta sama neumí. Kupujeme karty s pravým nezamčeným NTAG čipem a variabilním tiskem, čip zapisujeme sami, a QR vede na naši adresu, ne rovnou na Google, takže se cíl dá kdykoliv změnit. Každá karta má vlastní kód, takže víme, na které provozovně se skenuje.
Naskenování se počítá, a obrazovka za kódem nabízí dvě věci vedle sebe, stejně každému, kdo kartu přiloží nebo naskenuje: veřejnou recenzi na Googlu a soukromou zprávu majiteli. O hostovi neví nic, dokud si sám nevybere.
Když si karty koupíte jinde, tenhle seznam otázek platí stejně. Nemáme na tom, co si koupíte, co ztratit, a odpovědi na ně vám ušetří peníze bez ohledu na to, od koho kartu máte.
Karta se u nás neprodává samostatně, jde v licenci: základní rok stojí 4 990 Kč a instalace na pult 499 Kč jednorázově, přesný ceník najdete na samostatné stránce. Když vám zatím stačí kód na papíře, přečtěte si jak si Google recenzi vygenerovat zdarma sami. Jak taková karta zapadá do zbytku sbírání recenzí, ukazuje stránka o kartě na recenze, a jestli text vedle kódu neporušuje pravidla Googlu pro žádání o recenze, řekne přehled pravidel.
Každá citace na této stránce pochází z jednoho z těchto míst a byla přečtena 28. srpna 2026. Odkaz vede na původní zdroj, ne na náš výtah.
9 990 Kčza rok, instalace 499 Kč jednorázově. Tarif BASIC od 4 990 Kč, porovnat oba.